Na realizaci se podílí hned několik firem a divizí z holdingu. V rozhovoru s Michalem Kmentem z divize D14, hlavním stavitelem projektu, se dozvíte nejen o vnitroholdingové spolupráci, ale také o průběhu stavby, technologiích a celkově o tom, jak probíhal rok na této velké stavbě.
1. Solnice – Jde o velkou a zajímavou stavbu, na které spolupracuje několik firem z holdingu. Kdybys měl vyzdvihnout jednu hlavní myšlenku nebo klíčové sdělení, co by to bylo?
Největší spolupráce na úrovni holdingu, kterou jsem kdy zažil. Jednoznačně výzva, pro mě zatím čistě administrativní a organizační činnosti, jelikož naše práce (silničářů) zahájíme až na jaře roku 2025. Vzhledem ke změnám na středisku, ale samotnou realizaci převezme již nějaký výrobák z D14. Každopádně pro mě zajímavá zkušenost, a především jiný styl řízení stavby. Jedná se o podílové sdružení, vlastně spíše o tzv. hybrid, kde se potkávají v rámci sdružení práce na společných objektech, a kde je nutná spolehlivá spolupráce a koordinace, dále řízení velkého množství subdodavatelských firem, kdy jsem většinou řídil 2-3 subky a nyní se jedná o 6-7 firem především vnitroholdingových. Takže za mě samá superlativa, nejen co se týče našich firem, ale i sdružení.
2. Máme za sebou přesně rok stavby. Když se ohlédneme zpátky, jak rok prací na stavbě hodnotíš?
Vesměs samá pozitiva, veškerá zpětná vazba je převážně pozitivní, což mě velice těší. „Mlátíme“ se na hodně malém prostoru a doposud jsem nezaznamenal žádnou větší třecí plochu ani žádné problémy. Doufám a věřím, že tomu bude i nadále! Veškeré změny, ladění termínů atd. řešíme a komunikujme s předstihem, všichni si řekneme, co potřebujeme a vše dopadlo zatím bez problémů. V těchto dnech, co se spolu bavíme, tak po roce končí největší problémové stavební objekty. Je postaven železniční most, který vlastně dnes 19.9. pouštíme do provozu do ostrého provozu a končí nám výluka. Úspěšně i přes velké změny, jsme zvládli veškeré plynárenské práce. Do konce září se kolaudují všechny hlavní objekty, které jsme hrnuli před sebou, právě díky všem změnám v projektu, ale nakonec jsme vše úspěšně zvládli a můžeme 26.9. kolaudovat. I když je harmonogram velmi plovoucí, tak ve finále jsme vše stihli. Jediné, co se nezvládlo z důvodu počasí v posledních dnech, tak jsou drobné nedodělky na kolejářských objektech, které ale nebrání užívání. Víceméně ale budeme mít do konce roku 2024 hotovo 80 % prací. Finální dokončení je plánováno do konce roku 2025.
3. Spolupráce v rámci holdingu. Naše velká výhoda, je tomu opravdu tak?
Jak jsem již říkal, možná pro někoho velké překvapení, ale za mě pouze superlativy, i mimo záznam, není zde nic, co bych kritizoval. Kéž by takto probíhaly veškeré stavby! Spolupráce nejen v rámci Chládků, ale např. i s Kvisem, který zde má velký objem prací, nejen pro nás, ale i pro M-Silnice. Revis, který přes všechny změny v projektu, vše zvládl na výbornou. Hrochostroj, Šumbor, GON, Multiaqua a Forgas, tak všichni si zaslouží díky za skvělou spolupráce, koordinaci a komunikaci a věřím, že i oni vnímají spolupráci stejně pozitivně jako já a celé sdružení.
4. Investorem tohoto projektu je agentura CIRI, kdy na jaře v rozhovoru s Petrem Janečkem jsme se dozvěděli, že právě na projekty vypisované touto agenturou bychom se rádi zaměřili. V čem je tato spolupráce jiná?
Do spolupráce s CIRI jsme vstoupili jako nováček. Díky sdružení s M-Silnicemi a Eurovii, kteří s nimi již delší dobu spolupracují to bylo jednodušší. Cestu k sobě jsme si chvíli hledali, ale velmi rychle si ji k sobě našli. Spolupráci hodnotím opět velmi pozitivně. Díky důvěře a předchozím zkušenostem se sdružením je komunikace velmi rychlá a nehledají se zde zbytečné problémy. Když už problém nastane, tak je zde velká snaha ho efektivně vyřešit, a nebo ho vlastně hlavně vůbec nehledat. Za mě osobně si tuto spolupráci řadím na nejvyšší stupínek a rád bych v ní i v budoucnu pokračoval. Uvidíme, co nám další rok přinese.
5. Stavba zajímavá svým rozsahem a velikostí, ale i technologiemi. Můžeš nám odhalit nějaké zajímavosti?
Technologických zajímavostí zde najdeme hned několik, zejména díky několika změnám v projektové dokumentaci. Co se týče mostních objektů, tak určitě vkládání provizorka, které umožnilo a zjednodušilo samotné práce na mostě, ale i na nově vznikající opěrné zdi. Samotná technologie výstavby opěrné zdi byla jedna velká alchymie, kdy původně se jednalo o prefabrikáty, ze kterých se měla stěna zdít, ale nakonec jsme se společně s Mosťáky v čele s Petrem Jelínkem rozhodli pro tzv. staveništní prefabrikát. (Pozn. redakce - O této technologii se dozvíte více od Petra Jelínka z divize Mostních staveb na webu velkaparta.cz). Pro mě osobně již výstavba opěrné zdi touto technologii byla zajímavá novinka, nejen to, ale i sanace hřebíkováním, přišalování pohledového betonu s rastrem a jiné technologie jsou velmi zajímavé. Veškeré plynárenské objekty, které realizoval Revis, bylo novum a velmi technologicky a logisticky komplikovaný proces. Bypassy, stoplování, kdy se dělají přeložky bez ztráty dodávek za plného provozu. Díky geologickému podloží bylo nutné využít skalní frézu. Každopádně se vše zvládlo a nyní můžeme s klidným svědomím říct, že máme za sebou úspěšný rok na stavbě a snad nám nebrání nic k dokončení prací v termínu, kdy si nakonec řekneme, že jsme to zvládli a poděkujeme za perfektní spolupráci, ze který si každý odnese samá pozitiva pro další projekty.
Michale, díky za rozhovor, za tvůj čas a ať se dílo daří!
